(Pozn. moderátor: ešte stále ste presvedčení, že potrebujete zástupcov v Bruseli, parlamente, vláde, na ministerstvách, ktorí Vám najprv vezmú, aby potom "spravodlivo" prerozdelili? Začo sa teda bije Matovič, Sulík, Bugár-Procházka=už z princípu zásadoví a charakterní predsedovia, mamičkin Danko, sám veľký, birmovaný etatista Rob-ber-to a Marián, vodca národa? Volá sa to kradnutie, politicky korektne zdaňovanie(nedobrovoľné) a následné prerozdeľovanie(míňanie cudzích peňazí, korumpovanie, prejedanie, atď., atď.) Ešteže sú všetci "kresťania" a "dodržiavajú" 7. a 10. prikázanie, okrem iných.)

Milton Friedman nezabudol ani na aktivity predáčok z ľavicových think tankov, ktoré svojimi marxistickými aktivitami môžu neraz ublížiť(už či vedome, alebo nie) samotným ženám.

Čas od času se setkám s otázkou, k čemu vlastně je ekonomie. Je to věda o penězích a trzích? O hospodářské a měnové politice? O chování firem a spotřebitelů? Ano, to všechno je také ekonomie. Nad tím vším ale stojí jedno nejvyšší téma: ekonomie je především věda o lidech – a to o lidech jako jedincích. Individuální člověk je nejpodstatnějším ekonomickým aktérem, ať zkoumáme dopad cenové regulace nebo klání konkurenčních firem. Jedinec jako spotřebitel, politický funkcionář nebo ředitel firmy je ten, kdo v rámci dostupných možností usiluje o naplnění svých preferencí a tím se stává bezděčným účastníkem makroekonomických procesů, jako jsou změny zaměstnanosti, inflace nebo hospodářský růst. Tři slova z předešlé věty bych rád zdůraznil: naplnění svých preferencí. Jedná se o stavební kameny dané věty, bez kterých by ona věta – a zároveň ani jakákoli lidská činnost – nedávala smysl.

K tomuto nie je čo dodať z vecného a filozofického hľadiska. Na margo slovenského systému len toľko, že ak Vám slovenský (im)potentát bude vykladať, ako krásne sa zadlžuje SR(rozumej slovenský občan, Vy...), teda požičiava si za negatívne úrokové miery, tak majte na pamäti, hlavne Vy, zmluvne zamestnaní ľudia a poctiví platiči do sociálneho systému, že takto R.F. developer tvrdí na rovinu, ako Vás zadĺži a okradne cez negatívne úrokové miery na dlhopisoch, pretože do týchto dlhopisov "investujete" svoje poistné odvody. Až sa tento dlhopisový nezmysel zastaví, už či z dôvodu matematického, sociálneho, demografického atp., pol. zločinci majú problém, pretože paraziti sa vždy báli deflácie, ktorá im znemožňuje kradnúť teraz, aby zadĺžili tých, čo prídu potom, preto ju Róbert tak často spomína v negatívnych konotáciach. Oni sú tými, ktorí sú prví pri peniazoch ešte predtým, než ich znehodnotia infláciou a potom posunu v znehodnotenej a vysoko zdanenej miere k Vám. Po tomto znehodnotení sú ľudia, daňoví poplatníci na rade, pri ich používaní. Pri obhliadnutí sa za minulými bublinami môžete pochopiť, čo sa deje v rámci boom and bust cyklov, ako boli podporované bankovým a hlavne centrálnym systémom a že súčasná a historicky najväčšia bublina(v porovnaní s nominálnou hodnotou) sa nachádza na dlhopisovom trhu, Vašich dôchodkoch. Apropo, rozmýšľali ste niekedy, čo znamená slovo(meno) "rob" v anglickom jazyku a prečo je toľko Rob-ber-to-v v politike? 

Žádný inteligentní běloch nechce, aby si černoši a černošky brali jejich syny a dcery… Kdybych to řekla já, jsem ihned označena za rasistu, xenofoba a fašistu – a je na mě podáváno hned několik trestních oznámení.

 Pozitivní diskriminace – co to je? To je situace, kdy v záchvatu pocitu, že někoho nechceme diskriminovat (tedy znevýhodňovat z nějakého důvodu – např. příslušnosti k nějaké národnosti, „rase“, náboženské skupině – atd.) – uděláme pravý opak a přeženeme to tak, že jeho práva vnímáme naprosto zcestně a iracionálně a tak se i chováme. Pozitivní diskriminace je o tom, že se neumíme chovat objektivně a balancujeme z prava do leva a nazpátek jako smyslů zbavení, ale neumíme zaujmout pozici zlatého středu. Důsledkem jsou dalekosáhlé škody na společnosti, páchané jak na pozitivně diskriminované menšině, tak současně i na většině, která vnímá cosi nepřirozeného a nezdravého s nelibostí, jelikož zcela racionálně očekává negativní důsledky tohoto nezdravého konání pro celou společnost.

Celosvetový trend v posune od zastupiteľskej demokracie k totalite naberá hrozivé kontúry. Ukážok bolo viac ako dosť, francúzske a holandské referendum o Európskej ústave, írske o lisabonskej zmluve, grécke o podmienkach TROJKY(MMF, EU komisia, ECB, nikým nevolení autokrati) pre tzv. záchranný balík, utečenecká politika atď. Čo sa domácej politiky týka, tak posledné voľby názorne dokladajú, že SR sa nijako nelíši v rámci svetového posunu od kariérnych politikov a právnikov k občianskym kandidátom. V USA sa spustila panika médii, politických klanov a bánk proti ne-kariérnemu politikovi a podnikateľovi, ktorý nevisí na šnúrke od gatí Goldman Sachs, médii a farizejských pokrytcov zvaných kariérni politici. Bushovský klan sa zavesil aj so svojimi sponzormi na poslednú možnosť s menom Ted Cruz, ktorého manželka(čírou "náhodou") pracuje na poste riaditeľky pre Goldman Sachs, zabudol zverejniť, že spomínaná banka je jedným z jeho sponzorov predvolebnej kampane, rovnako tak aj Hitlary Clintonovej(ukážka dualizmu), ktorej manžel umožnil jeden z najväčších podvodov všetkých čias, zrušením Glass Steagall act a teraz táto fanatická figúrka bánk a politických elít po vzore predvolebných opiátov Babráka Obamu ide tvrdiť ľuďom, ako presunie peniaze z Wallstreet na mainstreet(k ľuďom), akoby som počul gorilie mláďa zvané súdruh ISTOTA. Okrem iného má vo svojej histórii, táto sociopatická persóna, množstvo škandálov , ako vojna v Líbyi(pamätný výrok:"Prišli sme, videli sme, a on zomrel", taktiež podporovala vojnu v Iraku, jej manžel stojí s EU a NATO za masakrami v Juhoslávii), ochrana bánk v súvislosti s jednou z najväčších bublín súčasných USA, študentskými pôžičkami a ochranou bánk pred ich nesplácaním. Je otázkou, čo sa stane s USA v budúcnosti, či sa Američanom podarí vymaniť z chápadiel oligarchie a prejsť od republiky ku skutočnej, priamej a decentralizovanej demokracii, alebo prejdú z republiky do nefalšovanej fašistickej diktatúry.